Mezi nejběžnější bílé odrůdy vín v ČR patří:
Aurelius | Devín| Chardonnay | Irsai Oliver | Kerner | Lena | Malverina | Muškát Moravský |
Muškát Ottonel | Müller Thurgau | Neuburské | Pálava|Rulandské bílé | Rulandské šedé | Ryzlink rýnský |Ryzlink vlašský | Sauvignon | Sylvánské zelené | Tramín červený | Veltlínské červené rané | Veltlínské zelené
Mezi nejběžnější červené odrůdy vín v ČR patří:
Alibernet | André | Ariana | Cabernet Moravia | Cabernet Sauvignon | Dornfelder | Frankovka | Laurot | Merlot | Modrý Portugal | Neronet | Rulandské modré | Svatovavřinecké | Zweigeltrebe
odrůda Aurelius
Vína této odrůdy bývají kvalitní, plná a výrazná v chuti, jemně kořenitá a aromatická. V chuti je plné a výrazné, jemně kořenité. Má jemnou charakteristickou vůní s ovocnými tóny, někdy až lipovou. Barva je zelenožlutá.
Hodí se k předkrmům a k lehkým jídlům z drůbeže. Pozdní sběr je vhodný k pstruhům a jiným rybám, sladké výběry vhodně doplňují dezerty.
odrůda Devín
Odrůda vznikla křížením odrůd Tramín červený a Veltlínské červenobílé.Barva vína je zelenožlutá.Vůně je výrazná, aromatická a cuť jemně kořenitá.
Ve vůni a chuti můžeme najít kořenité tóny Tramínu či Muškátu, zralý grapefruit.
POZOR!!! Při delším skladování může hořknout.
Víno suché se hodí k masitým pokrmům s omáčkami. Polosladké víno můžeme podávat k některým druhům sýrů či k dezertům.
odrůda Chardonnay
Víno je světle žluté barvy, vůně má ovocný nádech převážně po jablkách u mladších vín.Na chuť je kořenité s kyselinkou. Odrůda Chardonnay je vhodná k delšímu zrání v láhvi či jako složka jakostních šumivých vín.V gastronomii lze vína kombinovat s rybami, mořskými plody, bílým masem a těstovinami. Zejména při kombinaci ryb (pstruh) a másla se stává z Chardonnay správný doplněk.
odrůda Irsai Oliver
Velmi často se víno Irsai Oliveru využívá do směsí s víny kyselejšími, nejvhodnější je směs s Ryzlinkem vlašským. Často nalézá uplatnění při výrobě burčáků. Jako čisté odrůdové víno stárne rychle, a proto není vhodné k archivování.Barva vína je světle žlutá a
vůně muškátově kořenitá.Na chuti má nízký obsah kyselin,je méně plné, někdy s hořčinkou.Hodí se jako aperitiv a k dezertům.
odrůda Kerner
Kerner byl vyšlechtěn v SRN ve Weinnsbergu křížením odrůd Trolinské a Ryzlink rýnský šlechtitelem Heroldem. V ČR je odrůda udržována a zastupována firmou Mikros-vín, Mikulov. Víno je harmonické, velmi dobré kvality, vyrovnané, s příjemným obsahem kyselin.
odrůda Lena
Odrůda byla vyšlechtěna ve ŠS Perná křížením odrůd Lipovina a Irsai Oliver šlechtiteli Ing. Františkem Zatloukalem a Ing. Ludvíkem Michlovským. V ČR je odrůda udržována a zastupována firmou Vinselekt Michlovský a je právně chráněna. Víno je lehké s harmonickým poměrem kyselin, velmi příjemné chuti, s výrazným aromatem. Hrozny uvedené odrůdy jsou vhodné i pro přímý konzum.
odrůda Malverina
Odrůda Malverina byla vyšlechtěna ve Vinselektu Michlovský ve Velkých Bílovicích křížením odrůd Rakiš x Merlan kolektivem šlechtitelů: Ing. Františkem Mádlem, Ing. Milošem Michlovským CSc., Prof. Vilémem Krausem, Vlastimilem Peřinou a Lubomírem Glosem. V ČR je odrůda udržována a zastupována firmou Vinselekt Michlovský. Bílá moštová odrůda révy vinné. Víno je vyrovnané, dobré kvality, harmonické, mírně aromatické odrůdové chuti.
odrůda Muškát Moravský
Velmi často se víno Irsai Oliveru využívá do směsí s víny kyselejšími, nejvhodnější je směs s Ryzlinkem vlašským. Často nalézá uplatnění při výrobě burčáků. Jako čisté odrůdové víno stárne rychle, a proto není vhodné k archivování.Barva vína je světle žlutá a
vůně muškátově kořenitá.Na chuti má nízký obsah kyselin,je méně plné, někdy s hořčinkou.Hodí se jako aperitiv a k dezertům.
odrůda Muškát Ottonel
pochází z Francie a je to vhodná odrůda pro teplejší oblasti. Je pravděpodobným křížencem mezi Chrupkou a Muškátem bílým. Odrůda je středního růstu. Pyramidální, středně velký hrozen má kulaté, žlutozelné bobule. Je to raná odrůda, nejlepší vína dává v chladnějších oblastech, kde si uchovává dostatečné množství kyselin. Vína se zbytkem cukru jsou velmi oblíbená. Víno se používá ke scelování a pěstuje se také jako stolní hrozen. Předností této odrůdy jsou vysoká odolnost proti mrazům a jakostní víno.
odrůda Müller Thurgau
Müller Thurgau je velmi oblíbenou a v Česku nejrozšířenější odrůdu, kterou je možné pěstovat ve všech českých i moravských vinařských podoblastech.Víno je středně plné a harmonické. Má světlou barvu se zelenožlutým odstínem, vůně je muškátová s ovocnými tóny, v chuti je svěží s menším obsahem kyselin. Ve vůni a v chuti je možné hledat travnaté tóny, citrusové plody, muškát, angrešt, černý rybíz, broskev nebo grapefruit.Víno je vhodné k samostatné konzumaci,k předkrmům, zeleninovým polévkám, k rybě nebo k bílým měkkým sýrům.
odrůda Neuburské
Vína Neuburského mají žlutou až zlatožlutou barvu. Mladé Neuburské má aroma připomínající ořechy a kvalita mladého vína bývá průměrná. Vyšší kvality se dosahuje ležením vína na láhvi. Dochuť vína je harmonická, neutrální a dlouhá. Z průměrného mladého vína se stává často přitažlivé, láhvově zralé víno, které výborně doprovází jídla s
hustými omáčkami, pečenou drůbež nebo drůbeží paštiky.
odrůda Pálava
Odrůda byla vyšlechtěna v sedmdesátých letech 20. století Ing. J. Veverkou ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích a později v Perné křížením odrůd Tramín červený a Müller Thurgau.Víno je podobné vínům Tramínu, ale kořenitá plnost bývá nižší.Barva je zlatožlutá
a vůně aromatické látky typu Tramínu doplněné o vanilkové tóny
Ve vůni a chuti můžeme dále hledat: koření, muškát, vanilku
Ideální jako doplněk k silněji kořeněným jídlům, k paštikám, ke sladkým úpravám masa, k ovčím či kozím sýrům.
odrůda Rulandské bílé
chcete-li Pinot blanc má zelenožlutou barvu, jemnou květinovou vůni, ve zralém víně se objevuje vůně hrušek,broskev, červené ovoce,mandle, chlebové kůrky i lískových oříšků.Chuť vína je plná, harmonická, elegantní.Hodí se k uzeným rybám, k pečením.Také k hutnější, ale ne příliš výrazné úpravě hovězího i vepřového masa, k hustším polévkám, k výraznějším paštikám a k uzenému masu.
odrůda Rulandské šedé
chcete-li Pinot gris má krásnou zlatožlutou barvu, medově nasládlou vůni s jemným pomerančem. Velmi plné víno, harmonické, vláčné s utlumenou kyselinkou a s dlouho trvající dochutí.Rulandské šedé dobře doprovází nejčastěji kořeněná jídla nebo rybí speciality. Sladké výběry jsou vhodné k dezertům. Suchá vína se hodí k drůbeži nebo k hustším polévkám.
odrůda Ryzlink rýnský
Vína z této odrůdy se vyznačují ideálním podílem zbytkového cukru a kyselin, přičemž vyšší obsah kyseliny zaručuje potenciál pro dlouhodobé zrání vína a víno je velice vhodné k archivaci. Barva vína bývá žlutozelená, stářím zlatou až jantarovou barvu.
Typické jsou ovocné, minerální tóny lipového květu, limetky, broskve, ananasu, velmi zralá vína mohou vonět po petroleji.
Chuť je velmi závislá na obsahu kyseliny, mladá vína bývají svěží, ovocná a řízná, starší se zakulacují, harmonizují.
odrůda Ryzlink vlašský
Víno je charakteristické především vyšším obsahem kyselin. V chuti je plné a harmonické.Barva je světle zelenožlutá. Ve vůni a chuti lze hledat červený rybíz, angrešt, luční kvítí, hrozinky, sladký citron nebo medové tóny.
Ryzlink vlašský se hodí jako osvěžení ať už jako víno nebo jako vinný střik, k uzeninám či slanině. Suchá vína jsou vhodná i jako aperitiv k studeným předkrmům a k jídlům všední kuchyně. Je také vhodné k zeleninovým jídlům, zeleninovým polévkám, bílým sýrům, lehkým uprávám ryb nebo jemným paštikám.
Víno se hodí i k dlouhodobé archivaci.
odrůda Sauvignon
patří k nejkvalitnějším vínům severních vinařských oblastí.Barva vína je světle zelenožlutá a chuť je dlouhotrvající, kořenitá,s výraznější kyselinkou a s tóny připomínající ovocné plody.
Ve vůni najdeme škálu kopřivových tónů a chuti můžeme najít černý rybíz, angrešt, broskve a u sladkých výběrů meruňky, pomeranče, ananas.
Vína Sauvignonu jsou vhodná jako vína aperitivní nebo ke studeným předkrmům.Dále se hodí k vařené šunce nebo bílým masům se smetanovými omáčkami, k rybám s výraznější úpravou či k rybám uzeným. Pozdní sběry a výběry jsou ideální k sladkým dezertům.
odrůda Sylvánské zelené
je stará odrůda z Rakouska, která se rozšířila po celé Evropě. Kdysi nejrozšířenější odrůda na Moravě, proto se jí lidově říkalo Morávka. Slouží většinou jako víno k prostým jídlům,třeba k sendviči či toastu.
Zelenožlutá barva, vůně neutrální ale jemně kořenitá. Mladé víno je méně harmonické, někdy až drsné. Rychle vyzrává do vláčné plnosti a kulatosti, kdy se prezentuje příjemným dojmem celistvosti.
odrůda Tramín červený
předpokládá se, že vznikla náhodným křížením révy lesní s některou z kulturních odrůd pěstovaných Římany.Zlatožlutá barva, výrazná medová vůně.Při láhvové zralosti i skořice a pomeranče.
Víno je plné, a jeho harmonie je založena na nižším obsahu kyselin a často i na zbytkovém cukru.Suché Tramíny se doporučují k uzeným rybám. Víno Tramínu lze dobře servírovat k některým exotickým, silně kořeněným jídlům asijské kuchyně.
odrůda Veltlínské červené rané
Pravděpodobně pochází z Itálie a patří k široké skupině odrůd zvaných Malvasia. Veltlínské červené rané se k nám rozšířilo z Rakouska. Je ranou odrůdou, roste bujně a hrozen je velký, kónický. Akšak bobule jsou malé, náchylné na hnilobu, mají světle červenou barvu. Vyrobené víno je velmi vhodné pro scelování. Málokdy se prodává jako víno odrůdové. Využívá se také jako stolní odrůda.
odrůda Veltlínské zelené
Víno zelenožluté barvy a s velkou škálou aromatických látek.Víno slouží také jako surovina pro výrobu šumivých vín. Na hlubokých hlinitých půdách dominuje vůně lipového květu, na štěrkovitých půdách jsou vůně i chuť hořkomandlové. Při zrání vína v láhvích se objevují mandlové tóny. Vína jsou středně plná a podbízivá. Vína Veltlínského zeleného jsou vhodná ke stolování a jsou ideální do vinného střiku. Veltlínské zelené je vhodné k většině pokrmů. Mladá vína jsou vhodná ke studeným masům, vyzrálá k hovězímu a k neutrálním omáčkám.
odrůda André
je mladá odrůda. Odrůdu vyšlechtil Ing. J. Horák ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích křížením odrůd Frankovka a Svatovavřinecké. Barva je u vín z dobře vyzrálých hroznů tmavě granátová a vůně ovocné, peckovitého ovoce, u zralých vín tóny borůvek, případně povidel.V chuti je plné a harmonické, po vyzrání na sudech a na lahvích hebká chuť zralé třísloviny.je vhodné ke grilovaným masům a k tučnějším sýrům. Je také vhodným doplňkem k tvrdým sýrům a tmavým, uzeným masům.
odrůda Alibernet
Odrůda byla vyšlechtěna křížením odrůd Alicante Bouschet a Cabernet Sauvignon. Bujně rostoucí, dozrává později. Hrozen je velký s temně modrými bobulemi s barvivem ve slupce i dužnině. Je to barvířka.
Barva je velmi intenzivní, tmavě červená barva. Vůně po černém rybízu. Chuť Alebernetu je drsnější, travnatá, v horších ročnících s vyšší kyselinkou. Zvláštností je, že je vhodné do kupáží, jako barvířka se používá k dobarvování vín.
odrůda Ariana
Odrůda byla vyšlechtěna křížením bílé odrůdy Ryzlink rýnský a červených odrůd Svatovavřinecké a Zweigeltrebe na ŠSV Perná Ing. Grantiškem Zatloukalem a Ing. Ludvíkem Michlovským. V ČR je zastupována Doc. Ing. Milošem Michlovským, CSc.
odrůda Cabernet Moravia
vyšlechtěna v Moravské Nové Vsi křížením odrůd Cabernet Franc a Zweigeltrebe a patří ke špičkovým moravským červeným vínům. Tmavě granátová barva. Aromatické látky černorybízové, typické pro kabernetovité odrůdy, jsou spojeny s ovocností a s dobře strukturovanými tříslovinami.Ve vůni a chuti můžeme hledat černý rybíz. Ideální doplněk k masitým jídlům s kořeněnými omáčkami a k tučným sýrům.
odrůda Cabernet Sauvignon
Barva vína je tmavě granátová, někdy s modravým nádechem, stárnutím se sytost stupňuje.Vůně je typicky černorybízová a chuť mohutná s dlouhotrvajícím dojmem, kořenitá, u mladých vín silně tříslovitá. Ve vůni a chuti můžeme najít černý rybíz, třešně, ostružiny, cedrové dřevo, marmeláda, hořkou čokoládu.
Plná, aromatická vína velmi dobře doprovázejí masitá jídla jako bifteky, krůtí maso nebo úpravy jídel s kořenitými omáčkami.
odrůda Dornfelder
poskytuje možnost velkého kvalitativního rozsahu od stolních vín až k pozdním sběrům.
Zahříváním drtě se dají získat velmi barevná vína vhodná ke zvýraznění barvy různých cuvée.
Barva vína je tmavě granátová a ve vůni najdete svěží ovocné tóny.
Chuť vína je středně plná až plná podle úrody.Ve vůni a chuti můžeme najít například ořechy.Svěží vína Dornfelderu se hodí k těstovinám a plné vína k pečeným masům.
odrůda Frankovka
je stará odrůda vinné révy, poskytující víno červené barvy. Je velmi oblíbená mezi většinou pěstitelů.
Víno s tmavě rubínovou barvou, plnou a příjemně drsnou chutí. Chuť vína je pikantní, u mladých vín je výraznější tvrdost a kyselost.
Ve vůni najdeme jádra peckovin, někdy je mírně skořicová. Frankovka je víno velmi dobré kvality, vhodné pro archivování a k výrobě barrique. Hodí se ke zvěřině, tmavému masu i drůbeži, sýrům a k těstovinám.
odrůda Laurot
Laurot je modrá interspecifická moštová odrůda, kříženec odrůd (Merlot x Seibel) a (Frankovka x Svatovavřinecké). Vznikla spoluprací šlechtitelů z Vědeckovýrobního sdružení Resistant Velké Bílovice Ing. Františka Mádla, Doc. Ing. Miloše Michlovského CSc., Prof. Viléma Krause, Vlastimila Peřiny a Lubomíra Glose.
Zapsaná v r. 2004. Víno má vyšší aroma a harmonickou chuť typu Svatovavřineckého s výraznější kyselinou.
odrůda Merlot
je stará odrůda z Francie.Víno se velmi lehko a příjemně pije. Pro svou vláčnost jsou vína Merlotu velmi oblíbena u těch, kteří by se tříslovitých červených vín nenapili pro složitost cutí.Barva Merlotu je rubínová až tmavě granátová, odstín záleží na velikosti sklizně a objevují se i vína světle rubínová s travnatou vůní a nahořklou dochutí s vůní přezrálého černého rybízu.
Ve vůni a chuti můžeme hledat černé třešně, švestky a po delším ležení na lahvi se objevují tóny tabáku, lanýžů, kávy, čokolády.
Vína Merlotu se dají pít samotná, bez doprovodu jídel. Podávají se však k jemným paštikám, k telecím ledvinkám, k pokrmům z pernaté zvěře nebo k ementálu.
odrůda Modrý Portugal
Pěstuje se převážně na Moravě v okolí Kyjova, Uherského Hradiště a v hustopečsko-hodonínské oblasti.
Víno má rubínovou barvu a jemnou květinovou vůni. Chuť je příjemná, až sametová, jemně natrpklá. Modrý portugal je lehčí víno s menším obsahem kyselin.
Ideální doplněk k lehkým pokrmům a hodí se hlavně k italské kuchyni, k rybám, drůbežímu masu, bifteku, kachně, huse, šunce a salámu.
odrůda Neronet
Je křížencem našich odrůd Svatovavřinecké a Portugalské modré a odrůd francouzských Alicante Bouschet a Cabernet Sauvignon. Byla vyšlechtěna v Lednici.
Je bujného růstu, zraje brzy, pravidelně plodí. Hrozny jsou středně velké s modročernými bobulemi s barvivy ve slupce i dužnině. Barvířka – dává vysoké odstíny červené barvy. Odrůda je vhodná do kupáží. Odrůda je určená ke zlepšování barevné intenzity červených vín. Díky neutrální chuti a vůni nenarušuje odrůdový charakter vín.
odrůda Rulandské modré chcete-li Pinot Noir.
Víno bledě rubínové až cihlové barvy. Aromatické látky jsou u mladých vín nejpodobnější vůním jahod, ostružin, červených třešní a později se projevují jako švestková povidla. Kyseliny jsou jemné, stejně tak i třísloviny.
Pinot Noir lze podávat bez pokrmů, na jednoduché popíjení s přáteli. Ideální doprovod k pokrmům z pečených mas, k pernaté zvěři, k nadívané drůbeži a doporučují se k pokrmům z hub a k mnoha druhům sýrů.
odrůda Svatovavřinecké
je u nás oblíbeno pro tmavě červenou barvu, výraznou višňovou a někdy až černorybízovou vůni. Tmavě granátová barva s fialovými odstíny. Silný výraz tříslovin i kyselin doprovázejí vůně višní a někdy i černého rybízu. Víno je středně plné až plné, v době láhvové zralosti se charakter mění v říznou a nakonec sametovou plnost. Někdy mají mladá vína příliš vysoký obsah kyselin.
Vína se velmi dobře hodí jako doprovod k tmavým masům a sýrům s intenzivní chutí.
odrůda Zweigeltrebe
Vína jsou tmavě granátové barvy s fialovým nádechem a mají aroma ovocně-kořenité, připomínající bobulové ovoce. Jejich chuťové vlastnosti jsou silně závislé na velikosti sklizně. Vína jsou rozdílné plnosti. Při usměrněné sklizni je plnost výraznější a třísloviny komplexnější, takže se dá docílit jemné a harmonické víno.
Víno je ideální doprovod pro nejrůznější masité pokrmy i vydatné sýry.

Dory den dostala jsem 4roky stare vino Rulandske modre bude jeste dobre?
Dobrý den,
ano víno bude dobré i po 4letech (pokud bylo správně uchováno, po otevření se podívejte na korek jestli je navlhčený a má podobnou barvu jako je barva vína). Bude lepší víno dekantovat (pomalu otevřít a přelít do dekantéru nebo jiné nádoby) – na dně láhve může být sedlina, která ale není na závadu je to jen přirozená složka stárnutí vína. Po otevření a přelití nechejte víno ještě půl hodiny „dýchat“ a podávejte při teplotě cca 18 stupňů.
Myslím že víno bude přímo vynikající, protože 4 roky jsou u Rulandského modrého kvalitativní vrchol, takže do toho :-)