Nemoci vína

je vždy stav vyvolaný vnějšími vlivy, nejčastěji mikroorganismy.

Myšina - vzniká za vyšších teplot při kvašení a delší době ležení na kvasnicových kalech. Víno má velmi nepříjemnou chuť a pachem připomíná myší moč. Náchylnou na tuto nemoc jsou vína s nižším obsahem kyselin a alkoholu.

Octovatění - způsobují octové bakterie, které přeměňují alkohol na kyselinu octovou. Ve vůni připomíná víno ocet popř. ředidla. Tento proces většinou nastává u málo zasířených vín, nebo u vín kde byl přístup kyslíku do láhve. Zvýšený obsah octových kyselin nejde z vína nijak odstranit (ani destilací vína).

Hořknutí – je nemoc červených vín způsobená mléčnými bakteriemi, které produkují hořké látky a ničí tak chuť vína.

Zvrhnutí – kyselina vinná je odbourána mléčnými bakteriemi. Projevuje se vyšším obsahem oxidu uhličitého a štípavou chutí na patře. U červených vín se pozná již hnědavým zbarvením.
Křísovatění - nejčastěji se nachází u vín, která byla málo sířená, nebo k nim měl přístup vzduch. Nemoc způsobují kvasinky, je doprovázena bílou povrchovou pokožkou. Důsledkem této nemoci je rozklad alkoholu.

Mléčné a manitové – kvašení způsobují mléčné bakterie, které rozkládající cukry na kyselinu mléčnou a vytváří chuť kysaného zelí.

Slizovatění vína – je způsobeno napadením slizovými bakteriemi. Víno má olejovitou až slizkou konzistenci.